OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Všetko, čo ste chceli vedieť o vašom obľúbenom metalovom sviatku a nevedeli ste sa spýtať. Šestnástu edíciu Brutal Assaultu zasiahlo hneď niekoľko organizačných a dramaturgických zmien. Nielen o tom, prečo sa areál nepodarilo otvoriť podľa predstáv, prečo boli zavedené vratné kelímky a ako nazerá festivalové veliteľstvo na kauzu SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY sa dočítate v nasledujúcom, dovedna už štvrtom rozhovore s Martinom Brzobohatým alias Shindym pre náš magazín.
Je jedenásť dní po festivale. Už si si stihol oddýchnuť, alebo máš ešte plné ruky práce?
Ano, měl jsem krátký oddych v délce 3 pracovní dny + víkend. Takže od začátku tohoto týdne opět hurá do roboty. On se ten metal sám neudělá.
Uplynulý ročník bol pre mnohých znova tým najleším v histórii Brutal Assaultu. Nájdu sa aj kritici. Ako si s odstupom času spokojný ty, odhliadnuc od klasických organizátorských klišé?
Myslím, že můžu za celý pořadatelský tým říct, že na naší straně panuje víceméně spokojenost. Vždycky se najdou věci ke zlepšení, letos je největší skvrnou na dobrém dojmu asi středeční pozdní otevření areálu, které v kombinaci s pečlivou kontrolou pravosti vstupenek způsobilo nepříjemnou frontu.
K frontám sa ešte dostaneme. Čo návštevnosť? Zvonku to vyzerá, že sa viac-menej ustálila, i keď čoraz viac rozširujete propagáciu smerom do zahraničia.
Letos jsme měli mírný propad pokud jde o návštěvnost, ale v podstatě nic, co by nějak nabouralo chod festivalu. Vlastně bych řekl, že tento stav je pro návštěvníky lepší, protože je potom všechno lehce naddimenzováno.
Zrejme ste analyzovali príčiny, čím si to vysvetľujete?
Faktorů bude určitě více, pokud se vyhneme makroekonomickým pojmům, tak se dá říct, že lidi mají hlouběji do kapsy, což se v rámci Brutal Assaultu projevilo na více místech. V rámci festivalů lze pokles návštěvnosti, až na pár výjimek, pozorovat téměř všude.
Tými miestami asi myslíš bary a stánky s hudobnými nosičmi a oblečením.
Ano, to jsou místa, kde to bylo patrné, respektive tam máme přímé porovnání s minulými roky. Věřím, že se tento jev ale projevil i na dalších místech, kam nevidíme „pod pokličku“. Určitě bude ještě nějakou dobu trvat, než příjdou v tomto směru lepší časy. Ale jak se říká: nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Takže není důvod si stěžovat.
Možno je to aj tým, že už sú fanúšikovia tak trochu unavení - rôzne kapely už videli a rôzne „ani nepotrebujú“. Veľa z nich nostalgicky spomína na niektorý s predošlých ročníkov, ktorý mal podľa nich „objektívne silnejšiu zostavu“, a pritom Brutal Assault má už zopár rokov v podstate vyrovnanú súpisku. Ide o celkom zaujímavý jav.
Tak i tohle může hrát svou roli, ale potom by stačilo vyrazit na pár festivalů a v podstatě všechny „zásadní“ kapely bys viděl a nemusel už nikam jezdit. Tohle platí spíš u koncertů, v případě festivalů jsou určitě i další faktory, které tě „přinutí“ k návštěvě.
Ako skrytá kamera
Tohtoročnému plagátu dominovali MOTÖRHEAD namiesto viacerých rovnocenných kapiel. Oproti minulosti ide o drobnú zmenu a navyše aj vcelku netradičnú voľbu headlinera pre festival vášho typu. Pokúšate sa tým prilákať odlišné publikum?
V případě MOTÖRHEAD se nejedná o nějakou spekulaci, jak se na první pohled může zdát, i když je samozřejmě fakt, že tato legenda má překryv mimo tradiční záběr Brutal Assaultu.
Chtěli jsme nějaké velké jméno (v kontextu toho, co jsme si mohli dovolit) a na tomto poli se těch kapel zase tolik nepohybuje. Takže jsme byli doslova nadšeni, když se začalo jednání s MOTÖRHEAD ubírat kýženým směrem. Oficiální oznámení coby headlinera festivalu sklidilo celkem kontroverzní reakce, ale pěvně věřím, že po shlédnutí jejich vystoupení musí každý rencal uznat, že tato legenda má své místo i na akci typu Brutal Assault.
Po akých veľkých menách ste ešte poškuľovali?
Promiň, tohle si musím nechat pro sebe.
MOTÖRHEAD boli možno najväčšia kapela, akú ste doteraz organizačne zastrešovali. Neboli tvrdým orieškom?
Měli nadstandardní požadavky pokud jde o dopravu (včetně soukromého tryskáče), hotel a stravu, ale s tím jsme dopředu počítali a splnili, co bylo třeba.
Okrem toho ste zavolali aj pankáčov THE EXPLOITED. Bol to taký „odľahčený“ Brutal Assault?
Pokud by všichni pankáči nahrávali desky jako „Beat The Bastard“, tak bychom klidně odlehčovali častěji. Ale vážně, jedna punková kapela mezi 75 metalovými snad není takový problém, navíc THE EXPLOITED mají za sebou nejeden metalový fest a jejich přesah do metalové scény je myslím evidentní. Takže spíš než o odlehčení jsme v tom viděli pestrost.
Ak sa nemýlim, tak z alternatívnej scény, ktorá takisto spestruje festival, tento rok chýbal niekto, kto by pokračoval v tradícii NEUROSIS - ULVER - JESU. Asi nie je ľahké zohnať podobné meno každý rok.
Máš pravdu, není a letos se nám to nepodařilo i přes naše snahy v tomto „alernativním rybníku“ něco ulovit. Snad se zadaří příští rok.
Zdá sa, že v súvislosti so súpiskou čoraz častejšie zaznievajú prosby o obmedzenie počtu kapiel a predĺženie ich hracieho času. Propagácii festivalu by to asi neprospelo.
Ono to vypadá opticky určitě lépe, když uvedeš 75 kapel během 3 dnů než 60 kapel během 3 dnů... Nicméně letošní ročník s konci vystoupení okolo 3. hodiny ranní znamenal určitý extrém, který nebudeme chtít opakovat nebo prohlubovat, takže v budoucím roce lze počítat s drobným snížením počtu kapel a tím natažením hracích časů některých kapel, ale z hlediska počtu kapel a délek jejich setů se bude jednat spíše o kosmetickou úpravu, která by měla zabezpečit dřívější ukončení celé produkce řekněme nějak mezi 2:00 a 2:30.
Ako sa ku kratším setom stavajú účinkujúci?
Vě většině případů s tím nemají problém, jen v případě headlinerů a co-headlinerů dolaďujeme délku setů.
Poďme ku problémom. Tento rok to nebolo s kapelami také vypuklé ako vlani, ale predsa len znova zlyhala nešťastná DAGOBA. Pre Francúzov ste údajne museli poslať dodávku. Oplatilo sa to vôbec? Ako je možné, že skupina takých rozmerov je opakovane až taká nespoľahlivá?
Já už jsem začínal mít pocit, že je to nějaká skrytá kamera. Nicméně pravda je taková, že se jim opět porouchala dodávka někde u francouzsko-německých hranic. Za normálních okolností bychom to asi odpískali, jenže potřetí v řadě to už prostě nešlo jinak, než že jsme to vyhrotili a poslali pro mládence naši dodávku s 2 řidiči, aby bylo vůbec reálné pro ně přijet jen na otočku - v součtu se jednalo o 1600 km.
Pokud se ptáš na finanční stránku věci, tak se to neoplatilo, nicméně pokud bychom toto nepodnikli, tak by ztratila kredit nejen DAGOBA, ale i festival. Navíc někteří z nás jsou dobrodružnější povahy a vyhrotit takto téměř beznadějnou situaci brali jako výzvu, která měla dobrý konec.
Kauza SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY
Relatívne dobrý koniec mala napokon aj príhoda so SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY. Neviem, či sa to k tebe dostalo, každopádne Hana Hajdová si neodpustila publikovanie kritiky na vašu, zdá sa, objektívnu nepripravenosť počas zahrievacej párty. Sťažovala sa v nej na zlé zázemie - kapela údajne spočiatku nedostala šatňu ani pitie, až neskôr sa obe veci podarilo improvizovane vybaviť, aj to až na naliehanie.
Ano, na kauzu jsem byl upozorněn, i když se do ní v rámci Facebooku diskuse nezapojuju. Zjistoval jsem, jak se věci mají a v řadě faktů je stížnost oprávněná. Zázemí pro kapely opravdu ve středu nebylo připravené, jak mělo být. Za tohle patří středečním kapelám omluva a zároveň poděkování, že přetrpěly takto polní podmínky.
Trošku mne osobně mrzí ventilování tohoto problému formou, jakou byl podán - myslím, že stačilo málo a dalo se všechno vyřešit už v zárodku, bez zbytečných emocí. Takto to vypadá, že si na SSOGE někdo vylil zlost za to, že jsou česká kapela s těhotnou zpěvačkou, což už je vystupňování dramatu do opravdu absurdní roviny.
Každopádně nezaškodí občas dostat od reality tu pomyslnou facku, je to dobrá motivace k budoucím změnám.
Hana ale uvádza, že sa problém snažili vyriešiť už v zárodku, no bolo im povedané, že „české kapely nemajú šatňu ani pitie“.
Toto jsem ověřoval jen u jedné středeční kapely a opravdu neměli ani šatnu, ani pití. Šatny byly sice postaveny, ale docházelo teprve k jejich dovybavování a napojení na elektropřípojku, takže ano, šatny nebyly připraveny.
Dalo by se říct, že ani lidi, kteří se o kapely během festivalu starají, nebyli ještě na středu plně připraveni, takže si dovedu představit, že si tam kapela mohla připadat, jako že nikdo nic neví a nic neřeší.
Já jsem naznačoval řešení problému v zárodku v tom smyslu, že se stačilo obrátit na Tomáše nebo Kláru, kteří mají kapely během festivalu na starosti a problém mohl být z poloviny vyřešen okamžitě. Nicméně to nic neubírá na faktu, že část personálu mohla být ve středu bez informací, což je chyba na naší straně.
Komunikovali ste už odvtedy so SSOGE?
Tomáš se na to chystal, ovšem nevím, jak to dopadlo. Já jsem měl včera sen na téma setkání se SSOGE, což je dostatečné znamení, abych jim napsal mail.
Myslíš, že táto udalosť ohrozí vaše vzťahy alebo meno festivalu? Ak som si dobre všimol, na Facebooku boli prevažne súhlasné komentáre.
Já osobně se s Radkem znám cca 15 let, s Hankou o pár let méně, na Brutal Assault už několikrát hráli, v začátcích jsem jim vydával jejich demo „Amber Sea“. Myslím, že tuto kauzu uzavřeme v dobrém, ostatně to máslo je na našich hlavách...
Aby sme neboli úplne nespravodliví, je to už taká „tradícia“, že pokiaľ domáca kapela predskakuje zvučnému menu, dobre je postarané zväčša len o zahraničného hosťa. Tunajšie skupiny si svoje podmienky zrejme nevedia tak dobre vydupať. Alebo majú organizátori pocit, že sa im to s dodatočnými nákladmi už viac neoplatí, a tak dajú skupine na výber „toto alebo nič“.
Tohle se týká spíše samostatných klubových koncertů, kde jsou jistá omezení a v podstatě tady se dá říct, že tuzemské kapely musí vyjít jen s tím nejzákladnějším, ať už jde o catering, počet hostů, použití nástrojové aparatury, popř. u velkých koncertů i použití mix pultu a světelného parku. Ne vše z vyjmenovaného má pod kontrolou lokální promotér.
V případě festivalu je to většinou tak, jak si promotér nastaví a jak je vidno, ne vše bylo v případě letošní středeční warm-up party nastaveno optimálně.
Český národ si bude vždy hledat cestičky, jak něco „očůrat“
Pokiaľ ide o atmosféru festivalu, tú ste sa tento rok snažili trochu poľudštiť, ak to takto môžem povedať. Od nekonečného upratovania kelímkov ste prešli k ich zálohovaniu.
Méně uklízení byl jen vedlejší efekt zavedení zálohovaných kelímků. Ale každopádně to byl ten nejviditelnější efekt pro návštěvníky. Při úvaze, zda do vratných kelímků jít či ne, jsme zvažovali nejem faktor nižší náročnosti na úklid, ale také nakládání s odpady (větší část festivalového odpadu se nám podařilo roztřídit na sklo, kov, papír a směsný odpad).
Dalším aspektem byla ekonomická stránka věci, protože kelímky nám nikdo nezasponzoroval, celou investici na jejich pořízení jsme museli vykrýt sami, včetně nákladů na umývaní a chod celého systému vratných kelímků.
Příjemným vedlejším efektem bylo také minimalizování „létajících piv“.
Spomenul si vedľajšie efekty, ale nepomenoval si ten hlavný.
Úklid jako takový byl vedlejší efekt. Šlo nám o čistotu areálu, což s úklidem velmi úzce souvisí, ale úspora na úklidu nebyl ten hlavní impuls.
Keď sme sa pred dvoma rokmi bavili o tom, či je metalové publikum slušné, v podstate si ho pochválil. Zrejme vám už teda došla trpezlivosť, keď ste si museli poriadkumilovnosť takto „vynútiť“. Väčšina festivalov využíva skôr upratovacie čaty a zálohovanie kelímkov možno vidieť skôr na niektorých klubových koncertoch.
Tak pokud už jdeme do detailu, tak uspokojivě uklidit areál s jednorázovými kelímky jsme nedokázali ani s četou 40 lidí. Při tomto množství návštěvníků a vypitých piv se to prostě nedá ukočírovat tak, aby sis večer nepřipadal jako na smětišti. Z tohoto pohledu jsou zálohované kelímky takříkajíc vysvobozením.
Pokud mám zajít ještě do detailu, tak bych viděl rozdíl mezi zálohovanými jednorázovými kelímky (což můžeš na pár festivalech vidět) a vratnými kelímky na více použití. Z hlediška nepořádku na zemi mají sice podobný efekt, ale z hlediska oběhu kelímků a finanční a provozní náročnosti jde o 2 diametrálně odlišné věci. Tohle by ale návštěvník neměl pocítit a v podstatě ho to ani nezajímá, protože se nejedná o tak viditelné věci, jako je např. počet kelímků na zemi.
Ako ste dospeli k štyrom pohárom na festival? Niektorí návštevníci sa sťažovali, že je to otravné, ak so sebou musia nosiť kelímok celý čas. Ale asi je to daň za poriadok.
K počtu 4 jsme dospěli tak, že každý festivalový den bude mít návštěvník možnost jednou kelímek vrátit. Nechci se vymlouvat na to, že jsme provozovali systém vratných kelímků poprvé (a už vůbec na to, že v tomto rozsahu jsme tady první festival, který do toho šel, tudíž nebylo kde to „okoukat“), počet 4 vrácení se ukázal jako nedostatečný a do budoucna na tom zapracujeme, aby to bylo více „user friendly“.
Jinak na vysvětlenou, navázání možnosti vrácení kelímku na kuponky byl v tuzemských podmínkách nutností, abychom zabránili machinacím s kelímky, kradením rozpitých piv atd. Co si budeme povídat, vždycky se najde nějaký koumák, co se na tom snaží parazitovat a pokusy byly i letos i přes to kupónové omezení. Holt český národ si bude vždy hledat cestičky, jak něco „očůrat“.
Tak teda konkrétne, aké máte nápady s vratnými kelímkami pre budúci rok?
Zatím je to ve fázi návrhu a diskuse, takže bych nerad vypustil něco, dokud se na tom neshodneme v rámci kolektivu, ale mělo by se jednat o zvýšění počtu vrácených kelímků.
Zazneli hlasy, že vstupenka na festival je dostatočne drahá na to, aby k nej fanúšik dostal napríklad aj jeden pohár zadarmo.
Předpokládám, že zůstaneme u modelu, že i první kelímek bude zálohovaný hodnotou 1 žetonu. Je z toho potom patrnější, že si má návštěvník kelímek hlídat a lépe si uvědomí jeho hodnotu. Navíc by to nabouralo výkup kelímků, respektive evidenci.
S falšováním vstupenek nedokážeme udělat nic
Prejdime k často skloňovanému problému s otvorením festivalu. Pred jeho bránami sa vraj tvorili až trojhodinové fronty. Sám si na začiatku čestne priznal, že ste to organizačne úplne nezvládli. Čo sa presne stalo?
Tak středeční fronta se stala opravdu nepříjemným zásekem a z dosavadních poznatků jsem měl zato, že byla max. dvouhodinová. Ovšem i to je víc než zdrávo.
Nepodařilo se nám otevřít včas areál, což frontu navýšilo o cca 60 minut. Jednoduchou matematikou lze dojít k údaji, že i při včasném otevření areálu by fronta byla cca hodinová (vycházím z údaje o 2 hodinové frontě). Důvodem této fronty byla letošní důkladná kontrola předprodejních vstupenek. V minulosti jsme předprodejní vstupenky nekontrolovali a odbavení bylo o poznání plynulejší. Nicméně před letošním Brutal Assaultem bylo zachyceno několik falešných vstupenek, po prozkoumání problému jsme zjistili, že se to zdaleka netýká jen nás, ale i dalších festivalů a koncertů.
Přistoupili jsme tedy k tomu, že jsme ověřovali pravost každé vstupenky z předprodeje, což odbavení zpomalilo jen částěčně, dalším krokem bylo náramkování, kde docházelo k dalšímu zdržení. Dovedu si představit plynulejší odbavení především u náramkování a tohle určitě příští rok posílíme.
Taktéž jsem zaznamenal několik ohlasů na nepřehlednost členění front - měli jsme 2 informátory, kteří frontu obcházeli a podávali informace, kam se kterým lístkem, ale opět se tady ukázalo, že počet 2 je nedostačující a v příštím roce tohle určitě posílíme.
Skontrolovať lístok mohol teoreticky aj človek, čo dával pásky na ruky. Prečo ste nevyužili tento postup?
Kontrola předprodejních vstupenek probíhala pomocí čteček čarových kódů, které se následně porovnávaly s databází prodaných vstupenek. Některé tisketingové sítě trvaly na tom, že jejich terminál musí obsluhovat jejich zaměstnanci, proto došlo k rozdělení vstupenek na jednotlivé předprodejní sítě.
Obsluha čteček byla proškolená pro případné řešení problémů s kódy, což by v případě, že by ke kontrole docházelo až při kroužkování znamenalo v podstatě odstávku, dokud by problém nebyl vyřešený. Z důvodu plynulosti bylo tedy potřeba oddělit kontrolu vstupenek od kroužkování (+ výdej programů, klíčenek a odpadkových pytlů). Kdyby se nám zaseklo i kroužkování, zkolabovalo by odbavení u vstupu úplně.
Ťakže sa v podstate bavíme o troch veciach, s ktorými nejde moc urobiť: lístky sa budú falšovať aj naďalej, predpredajové siete zo svojich požiadaviek neustúpia a personál je treba oddeliť aj z technických príčin. Ako teda zabezpečiť, aby sa už dlhé rady nezopakovali?Jsou to věci, se kterými se v zásadě moc dělat nedá, ale určitě jsou způsoby, jak tomu pomoct. Sice nevím, nakolik by to bylo technicky náročné, ale pokud by šly propojit databáze, tak by mohlo být kontrolních míst víc. Do budoucna se mi však jeví pravděpodobnější, že bychom posílili kroužkování (při úvaze, že kontrola sejmutím kódu trvá několik sekund, kdežto odbavení při kroužkování a spojených činnostech je záležitost několika desítek sekund).
S falšováním vstupenek naneštěstí nedokážeme udělat nic, jen se můžeme pokusit padělky odhalit.
Mimochodom, nové pásky na ruky, ktoré ste použili, sa vraj zvykli rozopnúť. Účastníci festivalu sa zrejme nemohli spoľahnúť na to, že im ich len tak bez okolkov vymeníte, a báli sa vyhostenia z areálu. Zaregistrovali ste tento problém?
Ano, pár těchto případů bylo a řešili jsme je individuálně. Upřímně s páskami už nevíme kudy kam. Před několika lety jsme měli „papírové“ - ty jsou ale pro vícedenní akce nevhodné. Vyzkoušeli jsme tedy látkové s několika druhy zapínání, ale vždycky se objevil problém s rozepínáním. V podstatě jediné zapínání, které jsme doposud neměli, bylo aluminiové, které se zacvakává speciálními kleštěmi. doposud jsme se tomu vyhýbali, protože by to opět zpomalilo odbavení, ale po letošní zkušenosti je pravděpodobné, že k aluminiovému zapínání přistoupíme v kombinaci s posílením kapacity odbavovacích míst.
Lidé si stěžují o to více, že mají pocit, že si to někdo přečte
Na začiatku rozhovoru si spomenul, že menej návštevníkov je lepších z toho pohľadu, že je všetko ľahko naddimenzované. Určite to platilo o VIP kempe, ktorý sa vám tento rok údajne nepodarilo zaplniť. Hygienické zariadenia si ale opäť odniesli mnoho sťažností: či už išlo o nedostatočné vybavenie spŕch a dlhé rady pred nimi, alebo málo čistené Toi Toi.
Zdá se, že v otázce hygienického servisu je každý odborníkem. Můžu s klidným svědomím říct, že počet záchodků máme opravdu naddimenzovaný na počet návštěvníků a to i v porovnání s akcemi typu Rock For People. Servis 2x denně + dle potřeby vyčištění. Já jsem naopak zaznamenal více pozitivních ohlasů než těch negativních. Už několikátým rokem nabízíme také zpoplatněné záchodky s průběžným servisem, jejich využívatelnost je však relativně nízká.
Pokud jde o sprchy, tak nevím, čeho konkrétně se stížnost týkala, předpokládám, že ne jejich kapacit, protože tady jsme na tom s počtem návštěvníků připadajících na jednu sprchu opět poměrně dobře.
Jinak jak jsem napsal, v této otázce je každý odborníkem a důvod ke stížnosti se vždy najde. Myslím, že je to trošku dáno jakousi kulturou, která na festivalech panuje a domnívám se, že čisota a použitelnost záchodku není daná ani tak četností čištění, ale tím, kdy po čištění záchodek navštíví prase v lidské podobě, které se netrefí otvorem o průměru několika málo centimetrů do otvoru o průměru čtvrt metru.
V prípade spŕch sa okrem dlhých radov hovorilo napríklad aj o niekoľkonásobne vyššej cene oproti iným festivalom, zbytočne obmedzenom čase na 3 minúty a absencii miesta, kde by si človek odložil veci. Uvedené záležitosti sice znejú ako detaily, no dohromady vedia ľuďom znepríjemniť festival. Mimochodom, tí sa možno sťažujú tak nahlas, pretože majú pocit, že si ich v prípade Brutal Assaultu naozaj niekto vypočuje.
Tvoření špičky fronty u sprch je jev, který ve větší či menší míře zaznamenáváme už delší dobu, ale narovinu, není na to lék mimo navýšení kapacity sprch na dvojnásobek. Zároveň je potřeba podotknout, že mimo této špičky je využitelnost sprch poměrně nížká i při stávajícím počtu sprch. Proto nebudu chodit okolo horké kaše a řeknu, že s navýšením kapacity sprch nepočítáme.
Pokud je mi známo, tak omezený čas tekoucí vody je 5 minut (+ libovolně dlouhá doba, kdy si vodu můžete zastavit). Stejné sprchy využívají i další festivaly jako jsou Rock For People, Hip Hop Kemp, vloni také Open Air O2 festival. V tomto ohledu bych si tedy dovolil tvrdit, že poskytujeme stejný standard.
Jsem rád, že uvádíš fakt, že si lidé stěžují o to více, že mají pocit, že si to někdo přečte. Já v rámci možností pravidelně pročítám oficiální festivalové forum a na rozumné příspěvky odpovídám. Možná toto vypadá taky jako detail, ale nenajdeš moc festivalů velikosti Brutal Assaultu, kde by ti na foru odpovídal přímo promotér.
K rodinnej atmosfére určite prospela aj nová security služba, ktorá si vyslúžila pochvalu hádam zo všetkých strán. Zaviedi ste aj chill-out stan. Hoci je ohľadom komfortu ešte stále na čom pracovať, ide o krok dobrým smerom. Pripravujete aj ďalšie podobné vylepšenia?
Změna security agentury byla jendou ze zásadních změn letošního Brutal Assaultu. Máme v drtivé většině případů jen pozitivní ohlasy a konečně se to blížilo ideálnímu stavu, kterého se nám v minulých letech nedařilo dosáhnout.
Chill-out stan byl i vloni, i když fungoval také jako takové kino s dokumenty „Jeden svět“. V tomto směru hledáme varianty, tak festival udělat příjemnější i po té nehudební stránce, ale je potřeba brát v potaz, že za námi nestojí žádný silný sponzor s neomezeným rozpočtem, takže si můžeme dovolit dělat jen malé až střední kroky. Navíc půdorys pevnosti je daný 12 m valy, takže můžeme v podstatě jen hledat co nejlepší využití daného prostoru bez možnosti něco přebudovat, zvětšit či postavit (část pevnosti je památkově chráněná).
Sponzori od vás dávajú ruky preč kvôli metalovému zameraniu?
Narovinu, vlastně ani o nějakého generálního sponzora vlastně nestojíme. Za těch 16 let jsme si zvykli dělat věci po svém, což by byl problém se sponzorem, který by chtěl zasahovat do dramaturgie. Navíc jak naznačuješ, např. pro banku nebo mobilního operátora není metalový festival tou pravou položkou do portfolia.
Strední sponzori do diania nezasahujú vôbec?
V našem případě naštěstí ne.
Máte nejaký dosah na kvalitu piva a výber značiek? Spolu s hygienou ide o taký festivalový evergreen.
Ano, druhou oblastí, ve které je každý, kdo má díru v zadku, odborníkem, je pivo. Dovolím si tvrdit, že s přispěním pevných vratných kelímků (mají lepší termoregulační vlastbnosti než tenké jednorázové) jsme letos točili pivo v nadstandardní festivalové kvalitě, tj. pivo správně chlazené a předpokládejme, že ve většině případů i správně točené.
Pokud jde o kvalitu piva, tak ta je záležitostí pivovaru, my ovšem můžeme ovlivnit výběr značek. Proto taky nabízíme 5 druhů točených piv, což není úplným festivalovým pravidlem.
Expanze by znamenala akceptovat heavymetalové hrdiny
Brutal Assaultu nechýba veľa, aby vekom dosiahol hranicu dospelosti. Aj vzhľadom na žánrové zameranie sa vypracoval na úctyhodnú veľkosť. Čomu podľa teba vďačí za svoj úspech?
Tak faktorů, které stojí za větším či menším úspěchem Brutal Assaultu, je určitě hodně. Lapidárně by se dalo říci, že za úspěchem festivalu stojí zájem fanoušků, ať už je jejich motivace navštěvovat/podporovat festival jakákoliv.
Co určitě stojí za zmínku je tradice, žánrová pestrost, historická hodnota areálu a Josefova vůbec, přátelská atmosféra, pro zahraniční návštěvníky taky určitě příznivé ceny za vstupenku, jídlo a pití.
Tipujem, že spočiatku to pre teba bola hlavne záľuba. Dnes ťa festival živí. Baví ťa ho ešte stále robiť?
Ano, pred 7 lety doslo k obměně pořadatelského týmu. Do té doby jsem byl na různých pozicích festivalové hierarchie (pokud se to dá takto strukturalizovat, protože těch prvních 9 ročníků to moc pevný řád nemělo). A věř nebo ne, stále to v jistém smyslu koníček je. Stále to děláme tak, aby nás to bavilo a naplňovalo, stále do toho vkládáme své srdce (proto např. na Brutal Assaultu nenajdeš určité odrůdy metalu, které nám nejsou blízké, ač by byly komerčně atraktivnější než např. alternativní či experimentální spolky).
Aké máš spomienky na tých prvých 9 „neusporiadaných“ ročníkov?
Příjemné, je to nostalgie. V dnešní době už věci fungují jinak, i když odhlídnu od toho, že Brutal Assault od prvního ročníku návštěvnostně narostl téměř 50x.
Těch prvních 9 let bych nazval takovým pokusem udělat dobrý extrémní festival v rámci tuzemských měřítek. Jak se ale později ukázalo, bylo potřeba některé věci přehodnotit a spíš se pokusit postavit u nás festival zahraničních měřítek.
Ktoré veci?
Tady už se dostáváme do „festivalové kuchyně“, takže můžu jen uvést obecně, že šlo o markantní navýšení rozpočtu na kapely, zlepšení servisu pro návštěvníky a obecně k přiblížení se standardům festivalů ze zahraničí.
Máš pocit, že by to šlo urobiť znova a zmeniť niečo tak, aby mohol Brutal Assault ďalej expandovať?
Spíš mám pocit, že si v tomto Brutal Assault už svůj „velký třesk“ už prodělal ped těmi 7 lety. Z dnešního pohledu by další výrazná expanze znamenala akceptovat heavymetalové hrdiny, popřípadě trendy MTV kapely. Máme sice snahu se otevřít novému publiku, ale určitě ne za cenu toho, abychom odradili stávající návštěvníky, kteří v mnohých případech „rostli“ s festivalem.
Festival je živoucí organismus, který se musí vyvíjet, ale měl by se vyvíjet přirozenou cestou.
Zostal ti ešte nejaký nesplnený festivalový sen?
Sen z dávné minulosti má jméno SLAYER! Ale samozřejmě je i řada menších jmen, o která se už nějakou dobu pokoušíme.
Fotografie poskytol Shindy.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.